Slovácká obec Tupesy je známá mimo jiné svou keramikou s dlouhou historii. První hrnčířské dílny tu začaly fungovat už v patnáctém a šestnáctém století. Vyráběly se v nich předměty užitkové, které potřebovaly hospodyně.
Na počátku 20. století se výrobky dočkaly zdobení zvaného majolikového a proměnily se v dekorativní. Tato změna je spojena hlavně s Jaroslavem Úředníčkem a jeho pokračovateli, mezi které patří i vnučka paní Věra Marková. Typickými místními vzory jsou tupeská růže a slaměnka.
Do historie nás zavede muzeum zdejší křehké kráse věnované, které vzniklo v nejstarším dochovaném stavení v obci. Expozice sama pak vypráví o běžném způsobu života a práce člověka od 17. do začátku 20. století. Ukazuje, jak v té době lidé opravdu žili. Děcka si tam můžou například vyzkoušet vylézt na pec, ve které v zimě topíme a zažít tak pocit, jaké to je, když se řekne, že Honza byl za pecí. V hrnčířské dílně to vypadá stejně, jako před padesáti nebo sto lety. Vidíme tady typické zboží, které hrnčíř v Tupesích vyráběl na tzv. kopacím kruhu, který roztáčel pohybem nohou. Vyráběly se užitkové nádoby na vodu, na máslo, na mléko, džbány a podobně. Ta keramika byla v počátcích zdobená pouze kamínkem a vytvářely se na ní jednoduché geometrické obrazce. Následně ta keramika byla vypálená v peci smolnatým dřevem. Tím dostala takový zakouřený nádech, proto se jí říká zakuřovaná. Tento typ keramiky vyráběli keramici a hrnčíři v Tupesích i ostatních obcích Slovácka po dobu několika staletí."A můžeme se projít také po stezce tupeských keramiků, která nás provede místy, kde se z hlíny vyrábělo a vyrábí dodnes. Seznámíme vás i s hrnčířskými patrony, mezi které patří sv. Florian. Video si můžete shlédnout
zde.